Groningen European Go Congress 2009
Main tournament result: 4-1
Weekend tournament result: 3-2
Po celodenním cestování jsme úspěšně dorazili zpět do Brna.
Thanks for following the tournament news on erestor.net!
2009-08-02 Final Day:
Cílová rovinka, na společenské rovině nic nového. Vlastně ano, z Dublinu dorazil John Gibson, kterého jsem úplnou náhodou potkal, takže jsme večer v Irish Pubu hráli konečně pořádné rengo ještě s Martinem Koppernockem a Antonem Grzeschniokem, 3. danem, z Německa. Určitě nejzábavnější večer co se go týče, bohužel jsem musel jít brzo pryč, abych se pořádně vyspal před náročnou cestou zpět.
Víkendový turnaj: Musel jsem zabrat, ale nakonec to opět bylo kachikoshi a celkový výsledek 3-2, i když po ranní prohře s Holanďanem Janem Willemem Jansenem to tak nevypadalo. Posléze mě čekal Polák Kryštof Podbiol, kterého jsem se štěstím porazil a na konec nedělního maratonu přišla náročná ale dobře se vyvinuvší partie s Wimem-Janem Hilgenbosem, opět z Holandska. Třikrát za tento víkend jsem byl černý a vždycky začal na tengen. Až do třetice se mi podařilo takhle vyhrát, mám dobrý pocit z toho, že jsem vytrval. Obě partie s bílými (a tedy s 6.5 komi za to, že bílý nezačíná) jsem vyhrál. (3-2)
2009-08-01 Day 7:
Sunny weather continues here in Groningen. Aha, česky vlastně. Takže máme pořád slunečno, po těch deštích se to umylo, vzduch je jako víno, počasí jako stvořené k hraní go v zahradní restauraci. Nicméně my hrajeme v zaprděné místnosti s vydýchaným vzduchem v hotelu Hampshire. Autobusu včera nešly zavřít dveře.
Hlavní turnaj: Pro nás už konec, pro ostatní volno na víkendový turnaj.
Víkendový turnaj: Dnešní dvě partie byly obě veselé, i když jsem nakonec vyhrál jen tu první proti Tobiasi Klausovi, odkud odjinud než z Německa. Mám dojem, že tu nikdo jiný než němci ani není. Nicméně. Takovou převahu jako v druhé partii už jsem dlouho na desce neměl. Snad proto přišla ztráta koncentrace a přerušení série výher po neuvěřitelném padesátibodovém přehlédnutí. Soupeřem byl jak jinak než němec(!) Daniel Pullwitt. Jeho rating je o 300 bodů nižší než můj, taky to podle toho až do té chyby vypadalo. Po téhle prohře se bohužel můžu rozloučit s myšlenkou, že si tady uhraju 1800 bodů a tím pádem 3. kyu, protože soustavně hraju se soupeři se silně nadhodnocenou třídou neodpovídající jejich ratingu. Vysvětlím: Kdybych tuto partii vyhrál, získal bych asi 5 bodů. Protože jsem ji prohrál, přijdu asi tak o 40, což nemám jak nahnat. Za normálních okolností bych se s tímhle člověkem ani na turnaji nemohl potkat. (1-1)
Výhled ze sedmého patra Hampshire hotelu
Silní japonci rozebírají partii
Ráno se trochu hůř vstávalo, protože autobus, kterým jsme chtěli jet z hospody na hotel, nejel a pěšky je to trochu dál. Autobusy tady vůbec jezdí jak se jim chce, nejlepší fór byl, když jsme byli na zastávce o deset minut dřív a mysleli jsme si, že nemohl ujet. Po dvaceti minutách jsme uznali, že jsme se mýlili. Další špatný předpoklad byl, že ten příští pojede přesně. Vydali jsme se na další zastávku s tím, že nemá cenu stát na jednom místě a asi za dvě minuty už autobus číslo 6 vesele prosvištěl kolem nás. Samozřejmě namítnete, že je možné, že to byl ten původní s dvanáctiminutovým zpožděním. Inu, je to možné.
Zítra začíná náročný víkendový turnaj, pět partií během dvou dnů. Snad se bude dařit!
Hlavní turnaj: Neskutečně zdlouhavá partie s Manfredem Goetzem z Německa nakonec po více než čtyřech hodinách vedla ke kýženému výsledku. I když to po mé zbytečné chybě na pomezí střední hry a koncovky už tak nevypadalo. Soupeř naštestí udělal chyb přece jen víc. (4-1)
Game record: Manfred (2k) (B) - Erestor
Účastníci zájezdu
Čtyři výhry po prvním týdnu = cena pro ty,
kteří druhý týden neabsolvují
Turnaj v pair go, druhé místo a oblíbená
Guo Juan (vpravo) s Lin Liu Zhi (chybí)
Vítězové pair go Chang Cheng Ping (uprostřed)
a Siu Hong Chung (vpravo) s předsedkyní světové asociace
Partie, lekce s Yoon Yeong Seon a další lekce s Aoki Shinichim. Jinak dneska opravdu nic nového a zajímavého. Vlastně jedna věc - sehnal jsem Lessons in the fundamentals of Go od Toshiro Kageyamy v původním kapesním anglickém vydání, takže už nebudu muset vytahovat neforemný a občas špatně přeložený český sešit Základy Go pro pokročilé.
Hlavní turnaj: Podobnost s loňským kongresem skončila, protože jsem si s předstihem zajistil kachikoshi, neboli kladnou bilanci, výhrou nad němkou Nicole Adam. Partie byla celkem jednoduchá, od začátku se vyvíjela dobře, a když ještě navíc trochu nekoncentrovaná protihráčka položila v souboji kámen tam, kam nechtěla, hned vzdala. (3-1)
Game record: Nicole (4k) - Erestor (B)
Back to business
Aoki Shinichi-sensei 9-dan ukončuje lekci
Nevěřil jsem, že jsou v Holandsku písečné duny, tak jsem se na ně musel jet podívat. Jinak se nic převratného nestalo, kromě večeře v indonéské restauraci. Jedna z nejlepších hostin v životě.
Hlavní turnaj: Volno.
Borovice na poušti
Co vy to tady pěstujete
Dej přednost v jízdě lodím
Gochisou-sama deshita!
Irská hospoda v Groningenu je nádherné pohodové místo, kde mají ucházející Guinness, osvěžující Strongbow a žaludek zklidňující Glenfiddich. Kvůli kongresu tam rovněž skladují gobany a kameny na půjčení. Hezké, že?
P.S.: V lekci, která následovala po partii, jsem dostal od Kim Sung-rae senseie jeho knížku "After Joseki" za nejúspěšnější řešení série Life&Death problémů ze všech asi pěti přítomných kyu hráčů. A pak že se nevyplatí řešit tyhle problémy každý den. Když už je nedovedu použít v partiích, budu se soustředit na vyhrávání dovednostních soutěží. :-)
Hlavní turnaj: Podobnost s loňským rokem pokračuje - konečně jsem začínal a zahrál své oblíbené čínské otevření. Nejdřív to byla klasická partie, v níž Marty honí soupeřovic skupiny po gobanu, snaže se dokázat, že takhle se proti němu go hrát nedá. Pak se ovšem vývoj zvrtl a vyústil v táhlou koncovku a přetahovanou o každý bod. Když jsem konečně vedl asi o pět a uklidnil se, přestaly fungovat hodiny. Nechápal jsem co se stalo, až jsem si s hrůzou uvědomil, že mi došel čas. Dobrák, co ty hodiny nastavoval, na nich vypnul zvuk, takže jsem ani netušil, že už běží byo-yomi. Pak se ovšem stala vzácná věc - soupeřka, sympatická Martha McGill z Orkney Islands, i když věděla, že o pár bodů prohraje, prohlásila, že takhle vyhrát nechce. Dokončili jsme partii za pár minut, měl jsem o osm bodů víc. Ještě jednou jsem nabídl rezignaci, ale nebyla přijata s větou, že si vítězství zasloužím. Fair play. A pro mě závazek, že až někdy mému soupeři takhle hloupě dojde čas, musím se zachovat stejně. (2-1)
Game record: Martha (4k) - Erestor (B)
Mercure hotel kde bydlím
Ukrutná stavba
Noční kanál (ta se povedla ne)
Místní dopravní prostředek v obvyklém množství
Neprší, není ani mráček. Zatím, od moře může přijít cokoliv kdykoliv. Jídlo od Číňanů nebo těch pár Heinekenů, nebo jejich kombinace, mi udělaly v břichu ranní bouřku. Kdybychom nejeli do hracího místa autem, asi bych cestu nepřežil. Nicméně pak už zabral endiaron a mohl jsem se v klidu soustředit na hru.
Hlavní turnaj: Stejně jako loni šla druhá partie o moc líp. Honil jsem velkou skupinu, nechtěl jsem ji ani zabít, ale když už soupeř, holanďan Erik Brummelkamp, dva tahy váhal s jejím posílením, musel jsem to zkusit. Úspěšně. (1-1)
Game record: Erik (4k) (B) - Erestor
Turnaj v plném proudu
Čas jít něco sníst
Jestli je tohle čtyřhvězdičkový hotel, pak je Moskogen v Leksandu šesti. Snídaně nebyla špatná, ale tak odporné capuccino ze sympaticky vypadajícího automatu už jsem dlouho neměl. Na pokoji je sice minibar, nicméně se za něj platí, stejně jako za internet, který stoji 15 eur na 24 hodin. Dneska to ještě přežiju, ale zítra už musíme najít nějakou Wi-Fi hospodu. (Vzkažte Trndovi, že Dejima ukončil kariéru.) Ještě dodatek: Pokazil se mi notebook, následující tři dny má pršet a nevzal jsem slivovici.
Hlavní turnaj: Stejně jako loni začal turnaj výborně, a to vzdáním partie. Rozdíl byl v tom, že tuhle partii jsem měl prakticky vyhranou a prohrál v závěru hloupou chybou. Co už. Hrál jsem s bílými proti Japonce Kanou Nobuko. (0-1)
Game record: Nobuko (3k) (B) - Erestor
Hrací místo
Náhodná fotka ať máte na co koukat
Přijeli jsme po jedenáctihodinové cestě (God bless the Autobahn), hodinu hledali hotel a pak šlapali asi dva kilometry k hracímu místu, hotelu Hampshire, z kterého je to do nejbližší hospody asi čtyři kilometry. Výborně zvolené místo! Slavnostní zahájení jsme pochopitelně zmeškali. V noci byla za padesátiminutového pochodu do ubikace celkem zima. Potřebuju kolo nebo inlajny, tohle nejde.
Z cesty
Lodě na jednom z groningenských kanálů